Václav Uher byl do sedmnácti let podle svých slov „obyčejný kluk z podlesí“. Měl rád fotbal, snowboard a těšil se, že se stane dřevorubcem jako táta. Pak ale přišel úraz a s ním elektrický vozík. Jeho život se stal, jak sám říká, vášnivě jiným. Díky své houževnatosti žije velice aktivně. Pracuje, předsedá České federaci Powerchairhockey, cestuje, pořádá dobrodružné výpravy, píše blog, zapojuje se do veřejného dění…
Se svým vozíkem prožívá již více než 15 let neuvěřitelná dobrodružství, často i za hranicemi naší země, a o svých zážitcích a setkáních s mnoha lidmi sepsal knihu Zalitý kaktus.