Mlýn

Když dají dva bratři slib
Dneska jsem tu s doporučením na jeden z těch románů, které by si měl přečíst každý z vás, pokud se aspoň trochu zajímáte o českou moderní historii. Pokud si potřebujete ujasnit nebo znova připomenout zásadní chvíle a jména spojena s 20. stoletím s naší zemí, neváhejte a čtěte dál. Kniha, o které mluvím, se jmenuje Mlýn, napsal ji Michal Vaněček a vyšla pod nakladatelskou značkou Cosmopolis.

Autor knihy, Michal Vaněček, na mě působí z internetu i informací na přebalu knihy dosti roztříštěným a zvláštním dojmem, dočtete se o něm, že je spoluautorem či managerem více než 50 knižních a CD titulů, věnuje se především knihám pro děti. Zároveň ale v prvním plánu řídí IT firmu, dále je např. spolutvůrcem projektů jako státní maturity. V současnosti spolupracuje s nakladatelstvím Grada, kde svoje knihy vydává.

Kniha se otevírá spolu s 20. stoletím: ještě v dobách monarchie si Josef Hadrbolec, dědic krásného mlýna s dlouhou historií, bere za ženu Viktorii a během následujících let spolu zplodí čtyři děti. S těmi pak prožíváme celý zbytek století. Od první války, která se jich ještě moc nedotkla, přes poměrně klidná léta první republiky, která jejich podnikání svědčila, přes válku druhou až k budování socialismu a nakonec, úplně nakonec, se spolu s postavami dočkáme i „vytoužené svobody“. Předtím, než starý Josef Hadrbolec podlehne stáří a nemoci, vymůže si na svých synech slib, že mlýn uchrání, ať se bude dít cokoli. Nejspíš už tušíte, že vzhledem k právě jmenovaným událostem to nebude úkol úplně jednoduchý.

Kniha je psána poměrně zajímavou a neobvyklou formou. První věc, které si čtenář všimne, je dělení textu na krátké kapitoly a podkapitoly, které jsou vždy nadepsány krátkým heslem, které obsah celého úseku „vyzrazuje“ předem. Čtenáře to jednak navnadí číst dál, čtení to hodně urychluje a těm, co mají třeba problémy s udržením pozornosti, to hodně pomůže. Díky dvěma aspektům, totiž zřetelné dělení příběhu po jednotlivých letech (pomocí nadpisů) a přidání novinových ústřižků z Rudého práva, text působí dojmem téměř odborným, učebnicovým. Tomu přispívá i vypravěčský tón: vyprávěno je s nadhledem třetí osoby a vyprávění tak příliš nezabředává třeba do pocitů postav a nejrůznějších klišé, proto celý příběh působí velmi věrohodně.

Celé 20. století – a zejména léta socialistická, kterým je věnován největší prostor – je v románu zpracováno opravdu dobře a jak už jsem psala v úvodu, čtenář si nad knihou přehledně připomene všechny zásadní zlomy tohoto nelehkého období v české historii, řetězové události a jména s nimi spojená. Příběh bratrů, pro něž je zděděný mlýn vším, je neméně působivý – a o to víc, že se v knize dočtete, že je založen na skutečných událostech a postavách, což má pro čtenáře nesporně vždy veliké kouzlo. Kdybych měla přirovnávat, zpočátku mi příběh svým záběrem připomněl Slepou mapu Aleny Mornštajnové. V každém případě, pokud máte podobné knihy rádi, tahle vám do sbírky nemůže chybět, a pokud jste se zatím do žádné nepustili, ale chtěli byste začít, Mlýn pro svou přehlednost na začátek rozhodně doporučuji.

Recenze vyšla na sprichutislov.blogspot.com