Novinka ze žánru švédské krimi – Na okraji
Když jsem tuto knihu, respektive obálku viděla poprvé, nevěděla jsem, co si o příběhu myslet. Působil na mě ponuře, tajemně, ale přitom jsem měla takové nějaké tušení, že to bude asi dlouhé… A nemohla jsem být dále od pravdy. Na okraji je naprosto skvělé čtení, které jsem zvládla za jeden jediný večer a noc, nedokázala jsem se odtrhnout a ta spousta tajemství, která se ukrývají v příběhu, mi nedala chvilku klid.
Charlie Lagerová je mladá policejní vyšetřovatelka, která se ze svého rodného města odstěhovala do Stockholmu, nejen kvůli tomu, že tam viděla více příležitostí k životu, ale také kvůli nepěkné minulosti, která ji pronásledovala. Po téměř dvaceti letech se tam musí vrátit. Případ zmizelé, mladé, sedmnáctileté Annabelle otřese nejen celým městečkem, ale také Charlinou jistotou, protože se musí vrátit tam, odkud před několika lety utíkala.
Když se ponoří do vyšetřování, nikomu neřekne kdo je, ale na povrch vyplouvá tolik tajemství a starých křivd, že je nemožné, aby ji někteří nepoznali. I přes to se snaží vydat ze sebe to nejlepší pro to, aby se Annabelle našla. Jestli ji najdou, to už se dočtete v příběhu, ale věřte tomu, že se v průběhu čtení dozvíte mnohem více temných tajemství a kruté minulosti, o které jste na začátku knihy neměli ani tušení.
V průběhu čtení jsem celou dobu byla fascinována a tak nějak mimo realitu. Nedokázala jsem ani na pár minut přestat přemýšlet nad tím, co se v knize zrovna odehrává a každou volnou vteřinu jsem jen četla a četla. Není tam ani jedno místo, kde bych si odpočinula a dokázala si říct, že teď číst nebudu a půjdu třeba, já nevím, na záchod. 🙂
Vůbec se nedivím tomu, že Na okraji vyhrál cenu za nejlepší švédský debut a já smekám před autorkou, na prvotinu je to více než zdařilé.
„Přemýšlela, jak teď Ribbingsfors asi vypadá. Když byla malá, velký dům s obrovskými bočními křídly byl úplně opuštěný a po verandě se volně procházely krávy. Chodily dokonce i do velkého salónu, kde se kdysi pořádaly večírky pro nejzámožnější místní obyvatele.“
Kapitoly jsou v knize velmi krátké a to samozřejmě přispívá k efektu „rychločtení“. Je to tak třeba i u Roberta Bryndzy, kdy jsem si řekla, ještě jednu a ještě jednu, a ještě jednu až nakonec zjistím, že už žádná další kapitola není. Tady navíc byl skvěle nastíněn jeden problém, který bude řešit hlavní hrdinka v dalších dílech a o to víc jsem natěšená. Protože Charlie, ač má problémů plnou… prostě plno, tak mi byla fakt sympatická. S ničím se nemazala a jestli ji někdo bude odsuzovat za to, že se ráda napije – no a kdo ne?! 🙂
Co dle mého je ještě moc fajn, tak jsou krátké náhledy do minulosti. Ze začátku jsem nerozuměla některým pohledům, ale na konci se mi všechno spojilo a musím říct, že to opravdu stojí za to. Na okraji není jen o hledání zmizelé Annabelle, ale má v sobě mnohem více temných tajemství z minulosti, kdy některé vyplují na povrch, jiné se ještě drží těsně pod hladinou, ale věřím, že s dalším dílem se i ten zbytek dostane ven. A to teprve bude nářez.
Nejde jinak, než maximálně doporučit všem fanouškům thrillerů a detektivek. S autorkou se ocitnete v malém, švédském městečku, kde každý zná každého, kde si lidé vidí do talíře i do ložnic a přece není možné, aby někdo zmizel bez toho, aniž by někdo něco viděl, ne?! Lina Bengtsdotterová napsala skvělou knihu, začátek nové série a já doufám, že na další díl a případ Charlie nebudeme dlouho čekat. Tohle bylo opravdu velmi dobré!
Autorkou recenze je Darina z blogu Daramegan
