Na Okraji
Nenápadná kniha, která představuje spletitou kombinaci fantastických prvků.
Ve vesnici Gullspang v hlubokých lesích centrálního Švédska se místní mládež baví zejména popíjením alkoholu na bujarých večírcích. Z jednoho takového se domů nevrátí sedmnáctiletá Annabelle. Její už tak přecitlivělá matka se nervově zhroutí a lépe na tom není ani její manžel, policie nemá žádnou stopu a skupina dobrovolníků po ní bezvýsledně pátrá. Do tohoto chaosu přijíždí mladá policistka Charlie Lagerová spolu se svým kolegou Andersem. Vyšetřovatelka se nejprve zdráhala případ přijmout, protože ji s vesnicí váže silné pouto. Nakonec však na rozkaz kývla a na povrch se začne drát jedna vzpomínka za druhou.
Téměř celý příběh je vyprávěn v jedné časové rovině, kterou jen tu a tam protnou události „toho dne“ – dne, kdy Annabelle zmizela. Tyto pasáže jsou vyprávěny jejími ústy, a přesto nepřináší mnoho odpovědí, ba naopak, vyvolají spíše řadu otázek. V centru zájmu je tedy zejména právě probíhající vyšetřování. Mladá policistka Charlie Lagerová se musí vyrovnat nejen s nastalou situací, mnohem víc bojuje se svými démony. Se vzpomínkami, které zakopala hluboko pod povrch, když vesnici Gullspang jako čtrnáctiletá opouštěla. Teď se ale zdá, jako by se protrhla hráz a jí se vrací výjevy, v nichž hraje hlavní roli její vyšinutá matka a člověk, kterého nechala zemřít…
Přestože postavy románu Na okraji podléhají jistým stereotypům (Charlie pije, chová se dost promiskuitně atd.), neměla jsem pocit, že by bylo jejich vykreslení schematické. Naopak jsou hlavní hrdinové plastičtí a dobře psychologicky propracování. Charlie je komplikovanou postavou a skvěle sekundující Anders vykazuje dost nearchetypálními rysy, které mě v mnoha ohledech bavily. Tvoří spolu příjemné nesourodé duo a jsem zvědavá, na další vývoj jich obou v příštích dílech. Autorka odvedla dobrou práci rovněž s vedlejšími hrdiny a předpokládám, že, tak jako já, budete každou chvíli podezřívat někoho jiného. Důmyslně je zakomponován i prvek z minulosti, díky němuž do sebe nenásilně zapadne celá řada věcí.
Styl psaní se mi trefil do nálady. Byl nekomplikovaný, dosti přímý, přesto s drobnými kličkami, které mě dokonale dovedly zmást a hodně jsem si užila svižné dialogy. Bengtsdotterovou bych sice nepostavila na piedestal nezapomenutelných rukopisů, na druhou stranu je Na okraji debutem čtivým a rozhodně přesahujícím meze žánru. Autorka mezi řádky skrývá větší poselství, a já mám proto pocit, že více než detektivku s prvky společenského románu, jsem četla společenský román s prvky detektivky (byť tvoří vyšetřování převažující část z těch tří set stran). Problémy mládeže na skandinávském venkově jsou zřejmě velkým tématem a pocitu zmaru jen nahrává ponuré prostředí, které Lina do své knihy perfektně obtiskla.
Celkově mě tahle na první pohled nenápadná kniha opravdu překvapila. Pod hávem „prosté“ detektivky se tady totiž odehrává daleko víc. Na okraji je především společenský román z prostředí švédského maloměsta, který poodhaluje nelehké osudy tamních obyvatel, mládeže především. Jedná se o silný, surový, mnohovrstevný příběh, jenž by neměl být podceňován. Atmosféricky i dějově mistrně dotažený. Má navíc zajímavě pojatý konec, který (alespoň pro mě) podtrhl celkovou mizérii a dokreslil ten vše prostupující obraz, že občas prostě skutečně nemáme možnost volby…
Recenze publikována na www.databazeknih.cz
