Rozhovor s Kristinou Hlaváčkovovu
Rozhovor se spisovatelkou Kristinou Hlaváčkovovu ze stránky vaseliteratura.cz.
Milovníci fantasy literatury již možná postřehli jméno Kristiny Hlaváčkové. Je autorkou úspěšné trilogie Dračí oči, na kterou nedávno navázala sérií s názvem Dračí oheň. Po prvním díle, který byl vydán v rámci nové ediční řady YOUNG ADULT pod hlavičkou nakladatelství Cosmopolis, připravuje autorka další díl. Jak vlastně vznikl její fantasy svět plný magie, který obývají draci, trollové nebo trpaslíci? A jak se vůbec tvoří taková fantasy sága? To se dozvíte v rozhovoru, který Kristina Hlaváčková poskytla našemu magazínu.
Nedávno vyšla vaše kniha Proroctví, první díl trilogie Dračí oheň. Věděla jste hned po dokončení předešlé série, na kterou tato nová volně navazuje, že ji dál rozvinete? Zdálo by se totiž, že ve třech knihách je již vše potřebné napsáno a že je příběh – vzhledem k závěrečnému happy endu – u konce.
Podstatné je říct, že v nové trilogii je úplně nový příběh. Pro ty, kdo nečetli první trilogii, je vše podstatné vpleteno do Proroctví. K původní trilogii jsem měla napsaných pět různých konců, jedna z variant byla všechny pokosit. Měla jsem období, kdy to byl nejlogičtější závěr. Některým čtenářům vadil „nedostatečně šťastný“ happy end. Jenže hlavní hrdince bylo 18 – přeci ji nebudu cpát do chomoutu! Nedávalo mi to smysl s tím, co měla všechno za sebou, a s tím, jak ji to změnilo. Z toho důvodu jsem si úmyslně vytvořila spoustu otevřených vrátek. Vymýšlela jsem, kam bych šla s postavami dál, ale věděla jsem, že to musí uzrát. Věděla jsem, že jestli budu pokračovat, bude to kompletní trilogie s novým příběhem, ne jen „docmrndávacím“ čtvrtým dílem.
Kdy jste poprvé před sebou spatřila onen fantasy svět, který ožívá ve vašich knihách? A co je podle vás pro něj stěžejní?
Elenu jsem vymyslela, když mi bylo asi osm. Zhruba stejně dlouho mám své draky a vztah mezi Charlikem a Elenou. Jen Charlik se jmenoval jinak, stejně tak Bugríci, ale ti mi schovávali ponožky a vyváděli lumpárny už od dětství. Od Eleny s Charlikem se odvíjel zbytek světa. Spousta jeho aspektů ale vyplynula až v druhé knize první trilogie. Mně vše tak nějak živelně roste pod rukama. Něco jako přesný plán já prostě nemám. Podstatná je magie, která je darem i prokletím, za které se často platí hodně vysoká cena. Důležité je, jak magii vnímají rozdílné národy. S prameny moci a jejich rovnováhou svět stojí a padá.
Ve vašich knihách lze nalézt stopy Odkazu Dračích jezdců nebo Pána prstenů. Nechala jste se některou knihou inspirovat, nebo jde o podobnosti náhodné?
Jsem přesvědčená, že neexistuje žádná kniha, která by byla prostá jakýchkoliv vlivů nebo inspirace. Nežijeme v izolované bublině. Podobnosti jsou naprostou většinou neúmyslné. Někdy používám obecně zavedené systémy, jindy jdu přímo proti nim. Koncept draků a jejich vztahu k lidem jsem měla dávno před tím, než se svět dozvěděl o Paolinim a než jsem přečetla Hobita a Pána prstenů. Dračí jezdce jsem navíc nedočetla. Tolkien ovlivnil všechny autory fantasy a já určitě nejsem výjimkou. Kouzelné jsou ovšem reakce tzv. tolkienovců – když se odchýlíte od jejich představ, jako například já s horskými elfy.
Přijde mi, že ve světě fantasy literatury dominují spíše mužská jména – Tolkien, Paolini, Martin, … Je tomu tak, nebo znáte nějaké autorky fantasy literatury, které jsou skutečnými královnami tohoto žánru? A mělo by se podle vás více žen věnovat této oblasti literatury?
Zajímavý dotaz. Souhlasím, i když mě napadají J. K. Rowling a Suzanne Collins. Jistě jsou i jiné skvělé autorky, ale kralují spíše muži. Myslím, že by každý autor/autorka měl psát to, co ho baví, co psát chce. Co na to čtenář, je jiná otázka.
Vaše nová série vychází v rámci knižní řady YOUNG ADULT pod křídly značky Cosmopolis. V čem přesně spočívá psaní pro danou věkovou kategorii? A jak je čtenářům z řad young adult přizpůsoben příběh, styl, popř. jazyk?
YA je hrozně široká a nevyvážená kategorie. Trochu nezařaditelná. Beru čtenáře YA jako „hotové“ čtenáře, kteří mají jen méně životních zkušeností. Od toho se odvíjí jejich vnímání příběhu. Musím počítat s tím, že knížku vezme do ruky mladší čtenář, takže některé věci by tam být neměly, například sex. Krotím se s vulgarizmy, ale nelze se jim vyhnout úplně. Čtenáři YA jsou leckdy šťouravější než dospělí, a některé věci chápou dokonce mnohem snáz. Občas malinko víc vysvětluji.
Váš fantasy svět je plný magie a podivuhodných tvorů, mj. trpaslíků a draků. Jakými zvláštními zákonitostmi se řídí? A máte např. nějaký pracovní popis tohoto světa, do kterého musíte občas nahlédnout během procesu psaní?
Základní pravidlo je logika, vše do sebe musí zapadat a čtenář musí jednotlivým aspektům příběhu věřit. Všechny postavy – drak, elf, trpaslík, trol aj. – jsou primárně „lidé“. Magie není všemocná, má svá omezení a má svou cenu. Vlastně je to hodně komplexní systém. Nikoho by nebavilo, kdyby všichni mohli všechno a hrdina byl neporazitelný. Pracovní popis nemám, můj proces psaní je dost chaotický. Na druhou stranu jsem strašný pedant na to, aby ve výsledku nebyly nesmysly. Něco jako podrobný plán čehokoliv u mě nehledejte. Mám poznámky a nakreslila jsem si mapu, abych neposlala někoho na západ, když má jet na východ.
Celý rozhovor si můžete přečíst na vaseliteratura.cz.
