Knihy plné emocí
Třešně v rumu
Chcete se opravdu od srdce zasmát a pobavit? Pak se seznamte s dědou Evženem, kterého vzala na dovolenou na Kubu jeho třicetiletá vnučka. Jejich svérázné zápisky z cest nejsou ve výsledku vůbec cestopisem, ale deníkem neuvěřitelně vtipných a nečekaných zážitků a situací v kubánských kulisách. A věřte Evženovi - on tam byl a všechno viděl! Více >
O knize
Dovolená s cholerickým dědou (!) komunistou (!!) na Kubě (!!!). Štvou vás příbuzní u nedělního oběda? Nemůžete pochopit, koho to zas volili, proč si vzájemně přeposílají konspirační maily, nadávají na novináře a skuhrají, že za jejich mládí bylo líp? Vydechněte a počítejte do deseti. Ne vždy je hloubení příkopů mezi generacemi ten nejlepší nápad.
Třicetiletá Michaela, profesí redaktorka veřejnoprávní televize, proto potlačila svůj pud sebezáchovy, a rozhodla se se svým (o čtyři dekády starším dědou) bezmála měsíc cestovat po Kubě. Když oběma balila kufry, ještě netušila, že za pár dní: stráví večer na policejní stanici na okraji Havany, pak se děda ztratí v pralese, že rum je oficiální snídaní šampionů a patery trenky na měsíc v pohodě stačí.
Máte před sebou svérázné zápisky z cest, jež ve výsledku nejsou cestopisem, ale spíš deníkem bizarních situací v kubánských kulisách. Pokud čtenáře kdy zajímalo, co se stane, když sejme rudé třešničky z loga KSČM a naloží je do řízného kubánského rumu, v této knize najde odpověď.
Náhled knihyRecenze
Třešně v rumu možná nejsou klasickým cestopisem, jsou hodně zaměřené na nejrůznější zážitky, ale právě z nich se dozvíte, jak to v této zemi chodí. A to bez jakýchkoliv příkras, nebo obhajování. Zjistíte tak například, jak složité je to na Kubě s internetem, jaký je rozdíl mezi místními a turisty, jak je to se stravováním, nebo také, jak levný je tam rum. Ten je pro skupinu velmi často záchranou a je to pochopitelné. Původně jsem myslela, že budu knihu číst postupně – že si každý večer přečtu jednu, dvě kapitoly, ale to se nedalo. Neodolala jsem a knihu přečetla za dva večery, hodně se u ní pobavila i dozvěděla. Jsem také ráda, že ji díky nakladatelství Grada mám i s podpisem a bude mít čestné místo v poličce s cestopisnými knihami.
Celá recenze na kultura.21
Co se autorce nedá upřít je opravdu srdečný humor, s nímž své zážitky popisuje. V jejím podání by čtenář snad toužil vše zažít na vlastní kůži, a to především společně s dědou Evženem. Pro něj výprava na Kubu představovala nejen potvrzení všech představ o báječném a dokonalém životě Kubánců, ale také se stal horlivým fanouškem a mecenášem kubánské hudební scény, ale také komunistou vskutku biblických rozměrů. Kniha je tak skvělou ukázkou toho, jak ta samá realita může být vnímaná dvěma generacemi naprosto odlišně. Lze ji doporučit všem čtenářům, kteří se zajímají o střet mnoha světů, který autorka popisuje jako „když si dáte nejlepší drink k nejhoršímu jídlu v životě.“
Celá recenze na chrudimka.cz