Výlet do Kodaně
Hledáte knihu naprosto stvořenou ke čtení v teple kavárny či domova, s horkou kávou či čokoládou po ruce? Nechte nevlídný podzim za dveřmi a přijměte naše pozvání do útulné Kavárny v Kodani, kde to voní skořicí, lahodnou čokoládou a láskou!
Kate Sinclairová je úspěšná PR manažerka, která se vlastní pílí dostala až do jedné z pěti nejprestižnějších agentur v Londýně. Na holku z předměstí, která se po smrti matky starala o otce a dva starší bratry, to je ohromný úspěch. Moc dobře to ví, proto své práci obětuje všechno. Volný čas, myšlenky, dokonce i přítele si našla v práci… Jenomže přítel je povýšen místo ní, díky jejím nápadům. Co teď? Šance, jak všem ukázat, co v ní je, přichází v podobě Larse, majitele obchodního domu se skandinávským životním style hygge. Právě tento styl je potřeba představit – a kde jinde než v Kodani?
Proto se Kate a skupinka novinářů vydávají do Kodaně, kde by měli okusit něco z atmosféry, která z Dánů činí jeden z nejšťastnějších národů na světě. Jenomže každý z nich je jiný, každý si s sebou přiveze nějaké problémy. Nejhorší z nich bude, zdá se, Benedict Johnson. Co na tom, že tak dobře vypadá? Ale kouzlo hygge začne působit…
Julie Caplinová v knize zúročila své vlastní zkušenosti, když jako PR manažerka objížděla s novináři na podobných výletech všechna skvělá evropská města a objevovala jejich chutě a vůně. Kavárna v Kodani (The Little Café in Copenhagen) je první kniha z plánované série plné dobrého jídla, cestování a lásky, a čtenáře si naprosto získala! Dokonale vystihla atmosféru úžasné Kodaně a zcela jistě vám přiroste k srdci i celá skupinka novinářů v čele s excentrickou Evou a protivným Benedictem.
„Prosím, Kate Sinclairová,“ nepřítomně jsem vzala telefon. Zírala jsem přitom na monitor počítače, snažila se chovat se racionálně, přestat si stále dokola v duchu přehrávat svůj popelkovský zážitek a raději napsat tiskovou zprávu. Bohužel jsem ale odtamtud utekla, aniž bych za sebou nechala střevíček nebo aspoň telefonní číslo, takže z toho nic nebude a já se teď nemůžu rozhodnout, jestli to je dobře, nebo špatně.
„Tak, co? Jste se sebou asi náramně spokojená?“ vyštěkl na mě hlas ze sluchátka.
Nadskočila jsem na židli a raději se otočila od počítače.
„Prosím?“ okamžitě jsem se zamračila. Myslela jsem si, že to je nějaký omyl.
„Je to Kate Sinclairová, nebo ne?“
O.K., takže žádný omyl.
„Ano,“ odpověděla jsem pomalu a snažila se přijít na to, čí ten navztekaný hlas asi je. „My se známe?“
„Bohužel budeme mít příležitost se potkat. Benedict Johnson, ochočený pejsek,“ vyštěkl.
Aha, ten nabručený novinář. Ksakru, proč mi volá? Neměla jsem ani ponětí, ale vzhledem k tomu, jak neomaleně se včera choval, jsem nehodlala promarnit příležitost trochu se s ním pohádat.
„To je změna k horšímu, včera jste byl Vzteklá liška,“ oznámila jsem mu, vytáhla si pero a začala si bezmyšlenkovitě kreslit do linkovaného bloku.
„Prostě jsem nepanáčkoval, jak jste chtěla.“
„Uvítala bych, kdybyste mi trochu napověděl.“
„Hrajete si na neviňátko, co?“
„Těžko můžu dělat něco jiného, když vůbec netuším, proč mi voláte.“
„K vám ta dobrá zpráva nedorazila?“ Z jeho slov čišel sarkasmus.
„Že to Solo z Hvězdných válek přežil? Že se Douglas Adams se spletl a smyslem života je číslo čtyřicet tři? Take That hrajou znovu v pěti?
„Jsem na vás tak příšerně naštvanej, že mi to ani nepřijde vtipný.“
„Svěřte se. Podle psychologů to pomáhá.“
„Kodaň. Výlet pro novináře.“ Odsekával ta slova velmi zřetelně.
„Novinář. Nemáte zájem.“
„Novinář musel souhlasit.“
„Já nikoho nenutím. Nevím, o čem mluvíte. Nikoho nepřemlouvám.“
„Ne přímo. Nesnáším úlisný lidi, co intrikujou člověku za zády. Příště si dávejte pozor, co kde komu vyprávíte.“
„Sehnala jsem pět naprosto příčetných lidí, kteří souhlasili, že do Kodaně pojedou. Dokonce se tam těší. Nejsem si jistá, že tam chci zrovna vás.“
„To je smůla. Protože teď mě díky tomu pletichaření máte na krku.“
Pokud si tuto autorku zamilujete, můžete se těšit na další díl Pekařství v Brooklynu (The Little Brooklyn Bakery), který připravujeme na příští rok!
